Jaká všechna ochranná pásma se mohou nacházet na pozemku, a jak to ovlivňuje možnosti výstavby.

Provozovatelů sítí je v České republice nespočet. Jedná se o provozovatele vodovodního řádu, elektrické sítě, plynovodu, telekomunikací, kanalizací, ale například i ropovodu, produktovodu, teplovodu, drážních systémů, letišť, silnic a dálnic. Kromě těchto je nutno zmínit i správu lesů, památek a chráněných územních celků. Není toho zrovna málo a každý z těchto provozovatelů či správců má svá vlastní specifická pravidla a pásma ochrany, jež mohou zasahovat i na váš pozemek. Potřeba těchto ochranných pásem je především bezpečnostní.

Např. u elektrizační sítě se jedná o kritické bezpečnostní pásmo, kde jsou v bezprostřední blízkosti ohroženy všechny živé organismy.
U produktovodu např. u ropovodu (ke dni 28.3.2024 máme dle webu ČAPPO dva hlavní ropovody a to: IKL a DRUŽBA) není kritická jen bezprostřední blízkost, ale v případě havárie sahá ohrožení zatopením ropou, popř. jejími produkty, do velkých vzdáleností. Nedej bože v případě vznícení/zapálení ropy je okolí ohroženo i následným požárem a jeho následky. Bavíme se zde až o okruhu 150 m na obě strany od osy potrubí.

Pro srovnání u plynovodu je velikost ochranného pásma od potrubí v jednotkách metrů. Když si představíte malou díru v potrubí plynu, kudy uniká plyn nahoru do atmosféry, nebo i v případě zapálení, popř. výbuchu, se stále bavíme jen o pár metrech dopadu nehody.

U elektřiny a přidružených elektrických stanic můžeme ochranné pásmo zobecnit na vyšší jednotky metrů na obě strany od osy, popř. nižší desítky metrů. To je závislé na velikostech průřezů drátů a na vedeném napětí. Čím je napětí vyšší tím širší je ochranné pásmo a zároveň vyšší nebezpečí pro živé organismy.